Některé roky na našem táboře máme stejné aktivity, ne proto, že neumíme vymyslet něco nového, ale prostě proto, že střílení z luku, vzduchovky, rýžování zlata, stopování a odlévání stop zvířátek v lese jsou činnosti, které děti nejvíce baví. Proč měnit něco, co má úspěch a popularitu.

Ráda bych se tedy zaměřila na spirituální stránku věci. Určitě pro vás není tajemstvím, že Tábor 4 živlů má ve své náplni nejen pobyt v přírodě, ale také zvyky severoamerických indiánů a jejich obřady či rituály. Ráda bych některé rozepsala a osvětlila důvody, proč tak činíme.

Posvátný táborový oheň

Tábor začínáme zapálením posvátného ohně – tento oheň nazýváme Dědeček Oheň, živá bytost.

Po zapálení ohně dědečka pozdravíme a darujeme mu špetku tabáku na přivítanou.

Oheň hoří po celou dobu tábora, ve dne, ale hlavně i v noci, kdy se u ohně drží hlídky.

Od 22.00 hodiny začínají držet hlídku starší děti, ve dvojicích, vždy na dvě hodiny. Po skončení jejich služby probudí další hlídku a ta po uplynutí svého času předává hlídku dál.

Když tábor končí, přestaneme oheň živit a ten pozvolna uhasíná. Každý sám za sebe se jde rozloučit a poděkovat za přítomnost Dědečka Ohně.

Co se děti naučí:

Pracovat v kolektivu, zvyšovat zodpovědnost za průběh výměny služeb, sociální cítění při rozvržení hlídek, spolehlivost a důslednost při plnění stanovené doby hlídky.

Terapeutický podtext těchto nočních hlídek je také možnost hlubších rozhovorů mezi kamarády a v neposlední řadě i to, že Dědeček Oheň vyslechne trápení nebo úvahy jedinců v rozhovoru s ním a k němu.

Sdílení v kruhu

K večeru se setkáváme v týpí nebo ve vojenském stanu. Sedneme si do kruhu malí i velcí, bez rozdílu. Pravidla kruhu jsou následující: kruh nezačíná ani nekončí, nikdo není nahoře ani dole, nikdo se nevyvyšuje ani neponižuje.

K hovoru v kruhu používáme mluvící hůlku PA HO. Kdo má hůlku, může mluvit a má veškerou pozornost všech přítomných. Když ukončí, co chtěl říct, předá mluvící kolík dál. Nikdo by neměl reagovat nebo skákat do řeči mluvícímu. On má mluvící hůlku a pokud chce od někoho přijmout reakci, ukáže na dotyčného a ten má právo mluvit a reagovat na řečené.

Stejná práva platí pro dospělé i děti – i ten nejmenší, třeba pětiletý chlapec, má stejné právo mluvit jako kdokoliv jiný a má veškerou pozornost kruhu.

Co se děti učí:

Děti znají význam kruhu – všichni jsou si rovni, každý má právo na svůj projev a své vyjádření. Otázky, které v kruhu kolují, jsou jednoduché a týkají se prožitého dne:

Co se vám líbilo? Co se vám povedlo? Něco byste udělali jinak?

Jaké situace přes den podporují kamarádství? Jak řešíte neshody? Co byste chtěli změnit nebo udělat jinak?

V kruhu je každý stejně důležitý a má možnost říct svůj názor. Na otázky odpovídají i dospělí. Dětem se zvyšuje sebedůvěra, umí se lépe vyjadřovat a uvědomují si priority soužití ve skupině. Jsou viděny a slyšeny.

Potní chýše

Potní chýše je nesmírně silný očistný a léčivý posvátný obřad, který se koná podle tradic severoamerických indiánů. Jde o rituál, který má hluboké kořeny v indiánské kultuře a slouží jako cesta k očistě na tělesné i duchovní úrovni.

Na táboře ji pořádáme i pro naše táborníky v laskavější formě, ale se všemi náležitostmi, které potní chýše přináší.

Nejmenší děti jsou v péči rodičů, aby bylo zajištěno bezpečí v prostoru potní chýše se žhavými kameny uprostřed.

O rozžhavené kameny se starají dva firemani, kteří je vkládají do nitra potní chýše. Mezi ohněm a potní chýší probíhá rozhovor – v tomto prostoru nesmí nikdo chodit, aby nepřerušil komunikaci.

Šaman, který obřad vede, umístí kameny do vyhloubeného otvoru uprostřed chýše, následně je polévá vodou a vzniklá pára stoupá k nebi i s našimi modlitbami k Velkému Duchu.

V každém kole modliteb používáme voňavé bylinky a pryskyřice, jejichž vůně stoupá k nebi s našimi modlitbami. Modlitby jsou za každého z nás – za rodinu, přátele, nemocné, za přírodu. Každý má nějaké přání nebo trápení, s nímž by potřeboval pomoci.

Po ukončení potní chýše následuje bohatá hostina z darů Matky Země – plný stůl voňavých barevných pokrmů, které společně připravujeme. Poděkujeme za vše, co nám Matka Země dává, a HURÁ, HOSTINA ZAČÍNÁ.

Co se děti učí:

Děti se učí dodržovat pravidla, která patří k potní chýši, opatrnosti v blízkosti ohně, ohleduplnosti k okolí a být nedílnou součástí celku (kmene). Učí se formulovat myšlenky, vyjadřovat přání a prosby. Jedno z nejdůležitějších uvědomění je: pokud nebudou živly spolupracovat, nelze potní chýši pořádat. Matka Země poskytne kameny, Oheň jim dá teplo, Voda utvoří páru, která nás nejen ohřívá, ale také léčí. Naše modlitby se vznášejí s vůní bylinek až nahoru do nebe k Velkému Duchovi.

Příprava a povlékání potní chýše je v rukou dětí. Po ukončení je potřeba usušit asi 60 dek, o které se také starají děti. Celistvé uchopení obřadu se vším, co k tomu patří.

Medicine Wheel

V překladu "Léčivé kolo" je staré více než tisíc let a v kruhu je obsaženo vše: čtyři strany, čtyři živly, v každé části archetyp, část člověka, druh zvířat, barva v kruhu nebo rasa. Nikdy nemůžeš mít jistotu, že jsi porozuměl učení Léčivého kola zcela.

– Převzato z internetu

Léčivé kolo je všestranný nástroj, který lze využít různými způsoby:

– Osobní reflexe: Zamyšlením nad čtyřmi směry, prvky a barvami mohou jednotlivci získat hlubší pochopení svých silných a slabých stránek a oblastí pro růst.

- Obřady a rituály: Léčivé kolo je nedílnou součástí mnoha domorodých obřadů a rituálů, slouží jako posvátný prostor pro modlitbu, meditaci a spojení s duchovním světem.

– Porozumění vztahům: Léčivé kolo lze použít k pochopení vztahů tím, že se zváží, jak různé prvky a směry v těchto vztazích vzájemně působí.

– Hledání rovnováhy: Léčivé kolo povzbuzuje jednotlivce, aby usilovali o rovnováhu ve všech aspektech svého života – fyzickém, emocionálním, mentálním i duchovním.

Co se děti učí:

Při každodenním večerním sdílení v kruhu se učíme rozmístění výše zmíněných prvků, barev, zvířat, živlů a ročních období do správných míst. Logické uspořádání a umístění všech aspektů života.

Končíme zhotovením obrovského kola, na které děti samy umisťují kartičky se jmény, vlastnostmi, zvířaty, ptáky, nerosty, živly a připínají kartičky tam, kam patří.