Tábor Zuckerův mlýn 2021

V tomto roce se uskutečnil první tábor pro děti a dospělé pod vedením spolku Zelená terapie. Náš záměr byl tábor pro děti, ale vše dopadlo jinak. Nakonec byly síly dětí a dospělých  vyrovnány. Byla zde ale pravidla, děti nám tykaly včetně svých rodičů a užili jsme si to stejně jak děti. Pod tímto textem jsou naše aktivity a podrobnější  info, jak jsme si tábor užívali.

Stopování

První velmi oblíbený program bylo stopování. Vedoucí úlohy na této výpravě se ujal  Vláďa se svou ženou Maruškou, ostatní zdatní táborníci se také přidali. Staré a chromé ženy zůstaly v táboře, hlídaly oheň a žvýkaly kožešiny.  


Děti měli u sebe list papíru kde byli fotky zvířátek která mohou v lese potkat nebo uvidět či stopovat. 

Během výpravy se dozvěděli mnoho novinek o tom jak se chovat v lese, ukázku odlévání stop (jednalo se o stopu srnky) a proběhlo tradiční stavění domečků s kapradí, mechu a šišek. 

Byl to jeden z mála dnů kdy nám přálo počasí. 

Pro příští tábor plánujeme také rady jak se chovat v lese když se blíží nebo probíhá bouřka. 

Hledání silového zvířete

Podle zvyků severoamerických indiánů má každý člověk silové zvíře, rozuměj je to zvíře které se ti objevuje třeba ve snech, kolem sebe, na tričku, v obrázcích , máš ho rád a tak nějak tě fascinuje. Zajímá tě jak se chová , na co reaguje, jak žije. Ztotožňuješ se s jeho chováním. Může být jedno , ale také není výjimkou když je jich víc a každé s námi spolupracuje jinak. Také přichází a odchází podle toho jak dlouho potřebuješ jejich pomoc. Ano, silové zvíře ti pomáhá  , nikdy tě nezklame a je rádo když se na něj obrátíš pro radu. 

Silové zvíře jsme začali vnímat hned na začátku tábora. Jedna z aktivit byla, že si děti vybrali své silové zvíře a nakreslily si ho na tričko, které pak nosily. 

Další komunikace  a vnímání , seznamování  probíhalo u ohně při nočních hlídkách kdy děti sami nebo ve dvojicích hlídaly  , aby dědeček oheň měl potravu celou noc a my byli v bezpečí.  I tam jim pomáhalo jejich zvíře síly.

 Při bubnování ze čtyř stran , stojí děti uprostřed a opakují si " Jsem jelen" nebo "Jsem liška" po celou dobu bubnování .     Aby se díky vibracím které buben vydává, zabydlel  jejich nový pomocník v těle. 

Lapače snů

Výroba lapače snů nadchla děvčata , ale i chlapce , dokončovací práce nejlepších kusů si vzaly na starost ženy.  Díky jejich šikovným prstům se podařily opravdu pěkné výtvory. 


Kdysi dávno, když se ještě na pláních Želvího ostrova, kterému dnes říkáme Severní Amerika, proháněla stáda bizonů, trápily malé děti noční můry. Jedna stará žena už se na to nemohla dívat,  zašla za místním medicinmanem . Svatý muž se vydal k Velkému duchovi a žádal o radu . Veliký Duch , prosbu vyslyšel a podával medicinmanovi krásný Lapač snů ozdobený barevnými korálky a orlími pery. Ještě mu poradil, aby jej zavěsil v týpí u hlavy spícího dítěte. Dobré sny projdou, ty zlé se zachytí v pavučině a spálí je první paprsky vycházejícího slunce.

Potní chýše

Potní chýše je rituál inspirovaný původními obyvateli severní Ameriky. Dokáže být velice silným obřadem čištění na všech úrovních. Pročišťuje tělo, mysl, srdce, duši i ducha. 

Naše potní chýše byla hlavně pro děti a zase vyvstanulo téma 4 živlů . Kameny které ležely miliony let v Matce zemi ,nás přišly ohřát a předat nám informace a vedení. Dědeček oheň kameny rozpálil do ruda a kameny putovaly do útrob potní chýše kde byly uprostřed vloženy zpět do Matky země . Poté do potní chýše přichází Voda jako 3 živel . Během obřadu se polévají kameny. Na rozpálené kameny se   přidávají bylinky a pryskyřice , provoní vzduch v potní chýši a společně s modlitbami odchází nahoru k Velkému duchovi. Kameny které vstupují do potní chýše zdravíme a vítáme jako své bratry a Vodu jako svou sestru. Vždyť vše kolem nás je živé a může nás lecčemu  naučit.  Děti jsou naše budoucnost a čím více těchto dětí bude následovat tuto myšlenku, tím lépe. 

MITAKOE OYASIN  bratři a sestry 

Lukostřelba a rozdělávání ohně

Naši dva kamarádi Mára a Zdeněk, kteří se věnují lukostřelbě s velkou láskou a pokorou, nám nabídli program pro děti , kde se táborníci seznámí s lukostřelbou od historie až po současnost i s praktickou částí . 

Když začali mluvit  o svém koníčku , stůl se zaplňoval luky, šípy, kůží , peřím a začala přednáška. Jak se vyrábí šípy proč mají na konci peří, které luky se hodí na co . Jak takový luk, či šíp vyrobit .

Poté jsme přešli k praktické části , kde si mohli všechny děti vyzkoušet střelbu , ale nejdříve jak se drží luk , jak se zakládá šíp. Pár zásahů do terče bylo, ale asi by se tím děti neuživily . 

Rozdělání ohně bez zápalek byla jen další lahůdka kterou měli naši přátelé připravenou. Děti se učily rozdělat oheň pomocí březové kůry, lupou či sklíčkem z hodinek, pomocí křesadla a třením dřívek 


Rýžování zlata

Kolem Zuckerova mlýna protéká Úterský potok, který svou rozmanitostí a krásou nabádá ba přímo pobízí k procházkám podél jeho břehů . V kraji se zlato občas našlo a  tak se přímo nabízela možnost zkusit náš potok. Nedaleko v obci Křivce a okolí se uvažovalo o těžbě zlata, ale ve velkém by se asi těžba nevyplatila. Podél silnice jsou v lese patrné kopečky a díry které ukazují na to, že pár nadšenců pokouší štěstí.

Podle hesla pokud je někde zlato, hledej koryto potoka a začni rýžovat, vydali jsme se i my. 

Šli jsme asi 10 minut po proudu a našli krásnou mělkou zátoku kde jsme mohli rozbalit své nádobíčko, měli jsme 3 rýžovací talíře a hodně elánu. 

Našli jsme zlaté valouny a už padaly otázky " kdo mi to vymění za papírové peníze a kolik dostanu za ten či onen valoun, co si za to můžu koupit ". Ale po krku si děti nešly, to zas ne. Když zjistily, že jde o zlato kočičí, tedy nabarvené kamínky, daly svůj úlovek na oltář ve mlýně pro paní mlynářku jako dárek.